Poslední aktualizace: 1.6.2018
V první polovině května, konkrétně 12. 5. jsme si připomněli Mezinárodní den podpory nemocných s chronickým únavovým syndromem. Tento významný den připadá na výročí narození Florence Nightingaleové, lékařky, která stála u zrodu hygieny a která trpěla právě touto nemocí. Pojďme se na tuto zákeřnou chorobu podívat z blízka. Jak ji rozeznáte od běžné únavy? Kdy u vás může chronická únava propuknout? A lze se jí vůbec bránit?
Budíte se do běžného rána plného povinností. Čeká vás vstávání dříve než celou rodinu, chystání svačin a snídaně, výprava dětí do školy, partnera a sebe do práce, zvládnutí několika pracovních schůzek, vyzvednutí děti ze školy, objíždění kroužků, nákup, příprava večeře, domácí úkoly, žehlení, úklid, ukládání dětí do postele, čas s partnerem, … a teprve po tom máte nárok na pár hodin spánku. A všechno zvládáte levou zadní.
Budíte se do běžného rána plného povinností. Čeká vás… STOP! Něco se děje. Nejste schopni vstát z postele. Cítíte se, jako byste týden nespali. Bolí vás celé tělo, hlava, leze na vás horečka. Chřipka se teď hodí ze všeho nejmíň. Zatnete a zvládnete vše, co musíte. I když se rozhodnete nemoc vyležet a pořádně odpočívat, únava neodezní po týdnu, ani několika měsících. A mnohdy své povinnosti jednoduše nedáte.
Trvá to už alespoň půl roku? Máte velký problém, trpíte totiž chronickým únavovým syndromem (CFS, odborně benigní myalgickou encefalomyelitidou), komplexním a velmi vysilujícím onemocněním postihujícím celý organismus.
Diagnóza není jen tak. Známé jsou už alespoň příznaky.
Příčiny vzniku únavového syndromu ještě odborníci nevysledovali. Vliv na chronickou vyčerpanost může mít psychická nepohoda, uspěchaný životní styl, oslabená imunita, přepracovanost i neschopnost odpočívat. Protože nemocí trpí 4x častěji ženy než muži, přisuzuje se spouštění CFS i kombinaci náročné mateřské role s pracovním nasazením. S jistotou víte pouze to, že chronický únavový syndrom propukne z nenadání, během několika hodin. Častou roznětkou je prodělání nachlazení nebo lehké virózy.
- dlouhodobá únava a tělesné i duševní vyčerpání,
- bolesti svalů, kloubů a hlavy,
- zvýšená teplota,
- boleti v krku
- zvětšení a citlivost mízních uzlin,
- poruchy spánku,
- světloplachost,
- zapomnětlivost, zmatenost, nesoustředěnost.
Protože lékaři neznají přesnou příčinu nemoci, mají problém i se samotnou diagnózou. Ačkoliv pacient projde přemírou různých vyšetření, všechna vyjdou negativní a v očích nezkušeného lékaře je člověk zdráv. I když se dennodenně budí s pocitem na umření. Jediné, k čemu tato situace u pacientů spěje, je prohlubování deprese. Je potřeba si uvědomit, že nemoc je hluboce zakořeněná v psychice a je potřeba se vyrovnat s tím, že nejlépe nám dokáže proti nemoci bojovat psychiatr.
Léčba se bohužel neobjede ani bez léků. Psychickou očistu je potřeba podpořit mírněním tělesných příznaků, které znemožňují normálně fungovat a plnit si své životní sny. Vzhledem k nejasnosti hlavní příčiny je jediným vhodným způsobem symptomatická léčba projevů nemoci. Na bolest vám lékař doporučí analgetika, na záněty antibiotika, na únavu léky zvyšující energii, na alergii antihistaminika, mnozí pacienti se neobejdou bez antidepresiv nebo léků na spaní.
Nasnadě je rada dělat vše pro to, abyste se chronického únavového syndromu vyvarovali. Jak na to? Dodržujte zásady zdravého životního stylu, nastavte si pravidelný spánkový režim, zvolněte tempo, dostatečně odpočívejte a relaxujte, věnujte se sobě a svým koníčkům, cvičte, rozvíjejte svou duševní rovnováhu. Myslete taky na dobré vztahy v rodině, manželství i v zaměstnání.