Odchod dětí z domova je životní změna, na kterou se musíme adaptovat a naučit se s ní žít. Pro málokoho je to relativně snadné. Většinou jde o jedno z nejtěžších životních období.
Tato životní změna přináší do našeho života ztrátu. Přestože si uvědomujeme, že dítě nevlastníme a že nám většinou z života zcela nezmizí, určitý způsob života končí. Rozum to zpracuje, ale duše a srdce bolí. Tak je to s láskou a to i s tou mateřskou. Ke každé ztrátě patří smutek a pláč. Odžití smutku je nejlepší lék. Mluvte o svých pocitech s partnerem, přáteli a blízkými. Vynechejte ty, co z toho mají škodolibou radost. Pokud nikoho takového nemáte, protože jste se doposud věnovali jen rodině a práci, a neměli jste čas na nic jiného, proberte své pocity s odborníkem.
Podpůrné skupiny
Doporučují se i podpůrné skupiny. Pokud se vám nějakou podaří najít, určitě ji využijte. Je totiž velmi přínosné, když se o své pocity podělíte s lidmi, kteří zažívají podobné pocity. Můžete sdílet i své nápady a podpořit se navzájem. Zkuste je hledat i přes internet.
Zaplnění prázdnoty
Ztráta znamená prázdnotu, kterou je třeba zaplnit jinými aktivitami. Můžete se věnovat kariéře, zájmům a koníčkům. Musíte překonat období, kdy vás nic nebude bavit. Než přijdou vnoučata, můžete nabídnout pomoc jiným lidem. Najít to, co má pro vás v životě význam a pocit smysluplnosti života, není snadné. Začněte s tím, na co doposud nebyl čas a peníze.
Precizní harmonogram
V těžkých životních situacích je vhodné důmyslně plánovat čas, připravovat si krátkodobý a dlouhodobý plán. Dávejte si úkoly na každý den. Jít nakoupit, uvařit, zaplatit účty, ale i cvičit, jít na procházku nebo do divadla. V dlouhodobých plánech by se mohla objevit návštěva dětí a přátel, dovolená, nějaký kurz, rekonstrukce bytu, výměna šatníku, hubnutí, nebo třeba zvýšení kondice.
Nové vztahy
Obnovte partnerské soužití, nebo zkuste nalézt nového životního partnera. Budete potřebovat trpělivost, ochotu a čas. Život ve dvojici je pro všechny obohacující a snazší. Mít s kým svůj život sdílet je velmi důležité. Udělejte si čas na přátele a začněte hledat nové. Mluvte. Oslovujte lidi při nákupu, v tělocvičně i během cest. Pokud se na vás občas někdo zatváří divně, nedělejte si z toho těžkou hlavu. Většina lidí ale velmi ráda pár slov prohodí. Možná jsou stejně sami jako vy.
Most přes minulost
Nejtěžší je vybudovat nový vztah s dospělými dětmi a dostat se do přátelské role mezi dospělými. Být v kontaktu a neobtěžovat není snadné. Není dobré je odstřihnout úplně. Najít rovnováhu není snadné. Stejně tak je obtížné vyrovnat se s pocitem, že odstřihli oni vás. Naučit se neplakat pokaždé nad odmítavým tónem, který slyšíte z jejich hlasu. Vyrovnat se s jejich odlišnými názory a postoji k životu. Držet jazyk za zuby není snadné. Zvláště když víte, že se dítě řítí do neskutečného průšvihu a nedá si poradit. Zkušenost je totiž zcela nepředatelná. Musí se zažít.
Otevřené dveře
Počítejte i ze situací, že se se dospělé dítě může dostat do problémů a vrátí se zpět. Dejte si pozor na to, aby radost z jejich návratu nevypadala jako radost z jejich nezdaru. Neřešte za ně problémy a nepřebírejte za ně odpovědnost. Počítejte s tím, že se dítě oklepe a zase odejde. Může to být dokonce ještě bolestivější.
Sdílejte dál nebo jinde
Pokud jste byli zvyklí s dětmi sdílet pocity a určité starosti, můžete se s pocity smutku a osamění zkusit svěřit. Nečekejte ale nijak velkou odezvu, protože oni jsou ve zcela jiné fázi. Děti by s vámi měly mít shovívavost a trpělivost, než si na situaci zvyknete.