Každé tělo tráví určité potraviny jinak. Podle nové britské studie za zdravým životním stylem nestojí až tak genetické dispozice, ale spíše střevní mikrobiom a správné načasování jídel. Nová aplikace podle ní změní budoucnost v celém výživovém poradenství.
Studie Tima Spectora z King’s College London tvrdí, že jsou metabolické reakce více než 1 000 účastníků, kteří 14 dnů jedli stejné zdravé jídlo, až 10x odlišné. U někoho je zdravá strava ideální, u jiného je odpověď metabolismu až škodlivá. Spoluautorka studie i nové aplikace, profesorka Ana Valdesová z univerzity v Nottinghamu tvrdí, že jsou výsledky výzkumu velkou výzvu pro potravinářský a zdravotnický průmysl, který má své produkty přizpůsobit individuálním potřebám.
Pandemie obezity
Dnes již celosvětově mluvíme o pandemii obezity. Podle studie je klíčové pochopit rozdíly mezi jednotlivci v reakci na pokrmy a suroviny. Zásadní jsou projevy hladiny hladu, konzumace dalšího pokrmu po hlavním chodu a váhové přírůstky a úbytky. Spoluautorka nové stravovací metody využívající umělé inteligence vidí v aplikaci budoucnost výživového poradenství. Dostat se k ní ale nebude snadné.
Genetika nehraje nijak zvláštní roli
Pokud jste se doposud vymlouvali na genetické dispozice, studie vám vezme vítr z plachet. Vedoucí epidemiologického oddělení a profesor genetické epidemiologie Tim Spector z King’s College London a jeho kolegové se ve výzkumu zaměřili na hladinu glukózy, inzulinu a triglyceridů v krvi. Jejich vysoké hladiny po konzumaci jsou hlavním faktorem vzniku obezity. Vysoké hodnoty glukózy a triglyceridů jsou navíc předpokladem vzniku diabetu a kardiovaskulárních chorob. Podle výsledků o genetické dispozice vůbec nejde.
Průběh studie
Sledoval se i spánek, četnost cvičení a pocit hladu. Vyhodnocovala se také různorodost střevního mikrobiomu ze vzorků stolice. Genetik Tim Spector očekával silnou genetickou vazbu spojenou s metabolickými reakcemi, což se nepotvrdilo. Dokonce identická dvojčata vykazovala značně odlišné reakce na stejné jídlo. Geny tedy nehrají žádnou velkou roli. Reakce na tučné jídlo nemá prakticky žádnou genetickou spojitost a jen 30 % glukózové odpovědi je dáno geneticky.
Výživový plán budoucnosti
Mezi další faktory se řadí střevní prostředí, biologické rytmy aktivity a bdělosti, spánek a cvičení. Ty jsou podle vědců mnohem důležitější než geny. Nejdůležitější je načasování jednotlivých pokrmů. Někdo metabolizuje jídlo lépe ráno, jiný jej tráví po celý den. Pokud jíte zdravou stravu v domnění, že je pro vás ta pravá, nemusí to být vůbec pravda a nemusí vám vyhovovat ani rozložení pokrmů. Programový ředitel ze St Mary’s University v Londýně Yiannis Mavrommatis se vyjádřil, že působivé počáteční výsledky studie budou utvářet budoucnost vědy o výživě.
Nástroj umělé inteligence pro predikci metabolických reakcí na jídlo
Nástroj umělé inteligence pro predikování metabolických reakcí na jídlo své výsledky vyhodnocuje na základě genů, střevních mikrobů, pohybových a spánkových vzorců. V současné době nástroj zdokonaluje britská firma Zoe. Přistoupila ke spotřebitelskému testování a vývoji mobilní aplikace. Uvedení na americký trh se plánuje na srpen 2020 a na britský na podzim. Profesorka z univerzity v Leedsu Bernadetta Moorová označila studii za vzrušující. Podle ní ale zbývá ještě mnoho věcí, které je třeba prozkoumat pro pochopení jednotlivých reakcí na pokrmy.
Proti obezitě i zánětům střev
Stravovací plán má pomáhat proti nadváze, obezitě i zánětům střev. Díky aplikaci lze pochopit funkce svého těla a díky tomu lze změnit své reakce na daný pokrm. Součástí programu je individuální doporučení pokrmů a párování jednotlivých surovin pro správnou reakci organismu. Mezinárodní vědecký časopis New Scientist zdůrazňuje, že jsou výsledky britského výzkumu zcela přelomové.