Pokud se cítíte dlouhodobě vyčerpaní, nesoustředíte se, nic vás netěší, ztrácíte empatii, došly vám nápady a nestíháte, i když jedete na maximum, asi nemáte únavový syndrom, úzkosti či deprese, ale syndrom vyhoření spojený právě s přepracováním. Ke kariérnímu vyhoření dochází průměrně ve 32 letech a nabývá mnohem větší intenzity i kvůli častější práci z domova.
Práce z domova
Práci z domova si mnoho lidé sice spojuje s větší pohodou a klidem, kdy si udělají do práce jen to nejvíce potřebné a pak mají čas na jiné aktivity, které v běžném pracovním procesu nestíhají. V praxi to tak pozitivní ale nebývá. Podle nových průzkumů z období karantény kvůli pandemii více jak 50 % lidí doma pracuje více a déle, než při klasickém chození do zaměstnání. V průměru mají lidé při práci z domova jen během jarní karantény přesčas 7 pracovních dnů. Mnoho z nich pracovalo tvrdě, dlouze, bez sociální interakce a vyvolalo jim to syndrom vyhoření.
Jak se projevuje syndrom vyhoření
U většiny vyhořelých je v první fázi onemocnění podle odborníků typické nadprůměrné pracovní nasazení. Máme velká očekávání a spoustu ideálů, přeceňujeme své síly a hýříme nadměrným optimismem. Pak přichází zklamání a první konflikty. Připojují se tělesné příznaky, jako jsou bolesti hlavy a poruchy spánku. Často se tak objevují bolesti svalů, zad, vysoký krevní tlak, náchylnost k infekcím a tloustnutí nebo naopak hubnutí. Syndrom vyhoření se podepisuje na psychice i fyzickém zdraví. Ke kariérnímu syndromu vyhoření dochází průměrně ve 32 letech a nabývá mnohem větší intenzity i kvůli častější práci z domova.
Syndrom vyhoření a léčba
Duše i emoce potřebují to své, i v hektické době a při moderních technologiích. Naše mysl i srdce potřebuje dostatek času, aby se mohlo tělo hojit a uzdravit trvale. Pokud nemáte potíže se vrátit do běžného procesu a stanovit si v životě nové priority a kompetence, udělejte to co nejdříve. Nenabalujte na sebe tisíce povinností, které vám způsobují stres, který nejste schopni je zvládnout.
Změňte prostředí a vsaďte na sebereflexi
Někdy je vhodné změnit povolání. Právě změna prostředí, které krizi nastartovalo, je často nezbytným krokem na cestě k nápravě a uzdravení těla i duše. Mnoho lidí si to ale v dnešní době z existenčních důvodů nemůže dovolit. Proto je nutné vsadit na sebereflexi a kladení realistických požadavků. Je třeba najít rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Udělat si čas na rodinu, sport, pobyt v přírodě, relaxaci i různé koníčky. Nezapomínat ani na zdravou stravu a kvalitní spánek.