Letní období nám přináší velké množství příležitostí ke konzumaci mnoha pochutin a dobrého pití. Překombinovávání a plácání pátého přes deváté, jak se říká, našemu tělu nesvědčí, zvláště v těchto horkých dnech, ve kterých pravděpodobnost překyselení organismu stoupá až na dvojnásobek. Jak se s tím vypořádat?
Letní párty, grilování, barbecue a večerní posezení nad půl litrem piva, kombinace tučného, sladkého, grilovaného a k tomu alkohol přispívají k překyselení těla. Překyselení organismu ale není nic, s čím bychom si měli zahrávat, neboť je v posledních letech považováno za jednu z nejnebezpečnějších civilizačních chorob.
Jak překyselení zjistit?
Přijít na překyselení organismu není nic složitého a můžete si takovou preventivní kontrolu udělat i doma. Bude vám stačit pár lakmusových papírků, kterými zjistíte pH vaší moči, kterou byste měli kontrolovat ráno po probuzení. Pro zjištění pH moči je pro vás důležité znát rozhodné číslo, a to číslo 7. Je-li pH nižší než 7, jedná se o překyselení.
Následky překyselení
Na překyselení bychom si měli dávat pozor, neboť vede k dalším, a to nemalým, problémům. Dlouhodobé překyselení vede k vážnějším chorobám, například k migréně, cukrovce, revma a dokonce i k rakovině. Další oblastí problémů, které mohou být překyselením zapříčiněny, jsou problémy duševní. Při překyselení dochází k úbytku energie, snadnému podléhání stresu, podrážděnosti a depresím.
Jakým potravinám se raději vyhnout?
Základem správné životosprávy je rovnováha, vyvážená strava, která vede k vyváženému a rovnovážnému příjmu živin, minerálů a vitamínů, ale také k rovnovážnému příjmu zásaditých a kyselých potravin. Jestliže u vás dojde k překyselení organismu, měli byste snížit příjem kyselinotvorných potravin a naopak zvýšin příjem těch zásadotvorných potravin.
Zkuste se tedy vyhnout kuřecímu, vepřovému a telecímu masu, ústřicím, uzeninám, cukru, kávě, černému čaji, perlivým nápojům, rýži i mléku, vajíčkům, čokoládě, sýrům a mléčným výrobkům celkově, bohužel také pivu.
Vaše řešení
Řečením překyselení je jeho neutralizace pomocí zásadotvorných potravin, například brokolice, okurek, špenátu, česneku a cibule, rajčat, květáku, hub, mrkve, hrušek, celeru, salátu a kapusty, medu, pomerančů, banánů, jablek a malin, zelených čajů a jablečného octu.